KLÁŠTER


Podnět k výstavbě tohoto druhého pražského kláštera vyšel r. 1630 od císaře Ferdinanda II., který také přispěl na stavbu. Fundátorem ovšem byl Gerard baron z Questenberku, který na vykoupení domů a stavbu přispěl částkou 31.600 florénů. Přípravu stavby provázely velké obtíže, proto byl základní kámen ke kostelu položen až 13.5.1636. Stavba se skončila již v roce 1642, ale chybělo vybavení pro kostel, a proto byl pouze benedikován. Dne 9.9.1642 byli bratři uvedeni do nového kláštera, který se začal stavět v roce 1638. Vzhledem k Třicetileté válce však teprve dodatečně vložil dne 15.5.1653 benediktinský opat od sv. Mikuláše na Malé Straně "základní kámen" do hotové stavby. Dne 25.5.1653 pak pražský arcibiskup kardinál František kníže z Harrachu posvětil hotový kostel a klášter. Kostel je zasvěcen sv. Josefu, Pěstounovi Páně. Dvorským dekretem z 14.3.1795 byl klášter zrušen a kostel přeměněn na veřejný filiální k farnosti sv. Petra. K realizaci uzavření kláštera došlo 29.5.1796. Roku 1799 vznikla na místě kláštera kasárna. Dne 18.12.1832 byl kostel vrácen do správy kapucínů. Vedle kostela postavili čeští stavové pro kapucíny na základě kupní smlouvy z 05.10.1799 malý hospic dokončený 17.10.1861. Dne 20.6.1950 však vládní dislokační komise přidělila budovu hospice Městské hudební škole. Zábor byl potvrzen 24.2.1964 darovací smlouvou čs. státu. Kostel se po r. 1950 stal součástí farnosti sv. Petra. Smlouvou z 3.12.1998 byl darován Provincii kapucínů v ČR. Protože restituce hospice není možná, byl v sousedství kostela vybudován nový klášter, který po vybudování obytné části posvětil dne 24.5.2008 českobudějovický biskup Mons. Jiří Paďour OFMCap a 17.10.2008 došlo ke kolaudauci kláštera jako celku. Již 16.5.2002 však byla v prozatímních prostorách při kostele sv. Josefa kanonicky ustavena komunita pod názvem Řeholní dům sv. Josefa, která zde již předtím existovala na zkoušku od r. 1992. Od 16.5.2002 se dům vrátil ke starému názvu Klášter kapucínů Praha-Nové Město.

KOSTEL

Kostel sv. Josefa spolu s klášterem vznikl z podnětu Ferdinanda II. a vyrostl na místě v té době již zpustlého Jakubova špitálu a kaple Panny Marie. Barokní kostel na nynějším náměstí Republiky byl postaven jako součást areálu kapucínského kláštera, založeného roku 1630. Postavil jej v letech 1636-1653 stavitel Melichar Mayer. Strohá obdélníková stavba je bez venkovní výzdoby. Pouze raně barokní portál s profilovaným ostěním je zdoben trojúhelníkovým frontonem s erbem Gerharda z Questenberku, zakladatele chrámu. Nad ním se nachází freska sv. Josefa, orámovaná ostěním. Kostel osvětlují půlkruhově zakončená okna v bočních zdech a kruhové okno v ose nad vchodem. Ve štítu nad hlavní římsou jsou dvě malá půlkruhová okna. Štít střechy je zakončen pozlaceným dvojitým křížkem. K lodi kostela při pravé straně přiléhá boční kaple. V kostele jsou prosté varhany, které byly roku 1880 přepracovány varhanářem Schiffnerem. V interiéru kostela se nachází dva oltářní obrazy od Karla Škréty z roku 1653. Ze střechy kostela vyrůstá věžička s šestibokou lucernou (sanktusník) zakončenou stříškou s hrotem a makovicí. Ve zvonici je zavěšen barokní zvon o hmotnosti 101 kg od Františka antonína Francka s reliéfy sv. Václava, sv. Františka Serafínského a sv. Josefa s latinským nápisem. Datovaný je chronogramem do roku 1761. V nikách při uliční zdi před vchodem do dvora stojí na kamenných podstavcích barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Františka Serafínského. Ve dvoře se nacházejí pískovcové barokní plastiky sv. Judy Tadeáše a dvou andělů.